Foerster, Josef Bohuslav

Foerster, Josef Bohuslav

30.12. 1859 – 29. 5. 1951

 

český hudební skladatel a teoretik. Působil jako varhaník u sv. Vojtěcha a v chrámu P. Marie Sněžné a přitom vyučoval zpěv na střední škole. Působil 10 let v Hamburku, kde vyučoval klavírní hru a pracoval jako hudební redaktor a kritik; od r. 1903 až do konce války byl činný ve Vídni. Těžištěm jeho převážně lyricky laděného díla byla vokální a symfonická hudba, psal i opery (Debora, Eva, Jessika). Rozsáhlé je i jeho dílo literární (několikadílné Paměti). Zvláštní zmínku si zasluhují písně a sbory, které skládal po celý svůj život (České krajině, Oráč, Velké širé rodné lány, Polní cestou, Z osudu rukou, Když jsme se loučili aj.).

V r. 1919 se natrvalo vrací do Prahy, stává se profesorem kompozice na konzervatoři, čtyřikrát je zvolen rektorem školy. R. 1931 se stává prezidentem České akademie, r. 1945 je jmenován národním umělcem.

 

Prázdniny trávil v Bezděkově u Klatov, často jezdil do Švihova.

Text : Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, www.muzeum.klatovynet.cz