AKCE - NÝRSKO A OKOLÍ | Bezděkov a okolí

Poradna je určena k řešení běžných životních situací a slouží k poskytnutí rychlé pomoci s právním problémem. V případě složitějších problémů pomůže k nasměrování, jak problém řešit s doporučením dalšího postupu.

Situační komedie z hereckého prostředí z doby, v níž válka vezme největšímu polskému představiteli Hamleta divadlo a on si najde nové jeviště. Ve válce prý mlčí múzy. To ale neplatí pro herecký soubor varšavského divadla, který se proti své vůli stane komickým hrdinou polského odboje. I když ke svým životním rolím přijdou herci díky milostným pletkám a žárlivosti jako slepci k houslím. Jejich úkol je poté jediný – sehrát nejnebezpečnější a nejpřesvědčivější part svého života. Na jevišti uvidíte např. Martina Stránského, Andreu Mohylovou a mnohé další.

Walter Grössl vystudoval učitelský ústav v Českém Krumlově. Svou učitelskou praxi započal v lednu 1942 ve škole v Hamrech. Po válce se do Nýrska již nevrátil a novým trvalým domovem se mu stal Viechtach, kam za ním přišli rodiče i bratr. Ve Viechtachu se vrátil k učitelskému povolání, kterému zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Ve volném čase se věnoval své vášni, řezbářství. Do dřeva ryl krajiny Šumavy a Bavorského lesa. Inspirovala ho poezie Hanse Watzlika a Seppa Skalitzkého. Rozhodující roli sehrál obdiv k Adalbertu Stifterovi a jeho dílům. Kromě řezbářství ho přitahovaly zejména staré techniky, jako je lept a mědirytina. Už tehdy kritici potvrdili, že jeho dílo „spojuje hluboký cit s mimořádnou dovedností“. Za jeho dlouholetou, úspěšnou práci a zásluhy mu byla v roce 1987 udělena „Kulturní cena města Pasova“.

Vernisáž proběhne 17. února od 17.00 v městské knihovně, účast přislíbily dcery Edith Künzel a Christa-Marie Ebert.

Walter Grössl vystudoval učitelský ústav v Českém Krumlově. Svou učitelskou praxi započal v lednu 1942 ve škole v Hamrech. Po válce se do Nýrska již nevrátil a novým trvalým domovem se mu stal Viechtach, kam za ním přišli rodiče i bratr. Ve Viechtachu se vrátil k učitelskému povolání, kterému zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Ve volném čase se věnoval své vášni, řezbářství. Do dřeva ryl krajiny Šumavy a Bavorského lesa. Inspirovala ho poezie Hanse Watzlika a Seppa Skalitzkého. Rozhodující roli sehrál obdiv k Adalbertu Stifterovi a jeho dílům. Kromě řezbářství ho přitahovaly zejména staré techniky, jako je lept a mědirytina. Už tehdy kritici potvrdili, že jeho dílo „spojuje hluboký cit s mimořádnou dovedností“. Za jeho dlouholetou, úspěšnou práci a zásluhy mu byla v roce 1987 udělena „Kulturní cena města Pasova“.