Čech, Svatopluk

Čech, Svatopluk

21. 2. 1846 - 23. 2. 1908

 

český básník a prozaik. Debutoval v almanachu Ruch, 1878-99 vydával a redigoval časopis Květy, kde otiskoval většinu svých prací. Autor rozsáhlého díla s výraznou společenskou tendencí, vyrůstající z ideálů národního obrození. V tomto duchu jsou koncipovány pro Čechovo dílo příznačné epické básně s náměty historickými (Adamité, Václav z Michalovic) i ze současnosti (Lešetínský kovář - zfilmováno), stejně jako alegorické skladby (Evropa, Slávie) a satiry (Petrklíče, Hanuman). Z Čechovy lyriky odrážející politický a společenský život (Jitřní písně, Nové písně) vyvolala neobyčejný ohlas sbírka politických reflexí a rétorických bojových výzev Písně otroka. Z prózy zůstaly živé satiry o pražském měšťanu Matěji Broučkovi (Pravý výlet pana Broučka do měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století) a idylické veršované povídky z venkovského prostředí Ve stínu lípy.

 

Své dětství prožil v Bezděkově u Klatov, kde jeho otec zastával funkci hospodářského správce. V letech 1892 a 1899 pobýval znovu na Klatovsku.

Text : Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, www.muzeum.klatovynet.cz